Hwězda SŠ část 12.

18. července 2009 v 9:40 | Massie |  >>stOry<<
Bylo unavené líné odpoledne. SLunce sálalo do oken a mě a Ros nezbývalo nic jiného než se po hodnotném obědě natáhnout na postele a neplýtval kyslíkem ani na mluvení.
Když sem viděla že Ros nespí zeptala jsem se :,, Nevíš náhodou kdo je to Ervé ?"
Ros otevřela oči dokořán ale pak si jakoby rozmyslela svou reakci a opáčila: ,, Jak si na něj přišla?"
,,Myslím že tu včera byl. Když sem čekala u tělocvičny."
Tentokrát Ros svou reakci neuhlídala. Vymrštila se z postele a prohledala skříň. Vytáhal z ní vysílačku a hned nahlásila kód : ,,427. IHNED!"
Kolem se spustily poplašňáky a všechny dveře se z třeštěním zavíraly. Těkala jsem očima kolem sebe :,, Co se to děje? Co je? Kdo je to Ervé?"
V tom se Ros rozčertila: ,, Buď laskavě zticha a seď tu na posteli." Vytáhla ze skříně zbraň kterou jsem v té době ještě neznala takže mi přišla jako nějaký namakaný kanón. A pak než vyskočila z okna (měla jsem tušení že jsme pěkně vysoko) řekla jen : ,, Ani se nehni a snad se ti nic nestane."

Čekala jsem asi půl druhé hodiny než se dveře s cvaknutím pootevíraly a chodba se naplnila lidmi. Všichni diskutovali,proč byl poplach. Uviděla jsem Vandala a zeptala se ho :,, Co znamená kód 427?"
Vandal byl očividně probuzen z nejsladšího snu a tak vypadal rozmrzele. ,,To je nepřítel v sídle s ohrožením na životě pro agenty." Zívl a potáhl si s cigarety co měl v pravé ruce. Rukou jsem rozhrnula obláček dýmu,který vyfoukl a otočila se. Chodbou zpět se řítila Ros a lidi kolem ní vzrušeně debatovali o poplachu. Ukázala na mě prstem : ,,TY. Hned semnou. Dělej."
Škubla mi za paži a už mě táhla kamsi, kde to bylo šipkama označeno jako VEDENÍ a v levé ruce pořád svírala ten kvér.
Když mě vhodila do místnosti rozpoznala jsem Ronovu pracovnu. Ron seděl na stole a neuroticky si okousával nehet na palci. Vypadal na nanejvýš rozladěně.
,,7777 !" vykřikl hned. Trhla sem sebou. Nerozuměla jsem ničemu co se děje. Proč byla Ros hrubá a proč je Ron ještě horší.
,,Měla si povinnost nahlásit mi včera výskyt neznámé osoby v křídle F !"
,,Myslela jsem že-"
,,Nemáš myslet ale vedět ! Takhle to nikam nedotáhneš. Mám ti jmenovat kde zkončili agenti kteří MYSLELI?"
Uzavřela jsem se do sebe a stáhla ramena. Dokonce mi vystoupily slzy do očí.
,,Ale já nevím co se stalo ?! Co jsem udělala ? Kdo je to Ervé?" pištěla jsem. Ros si povzdechla.
,,Ros, můžeš jít." A ona přikývla a odešla. Když se za ní zavřely dveře Ron si sedl ke mě na pohovku a podíval se do mých uslzených očí.
,,Promiň," řekl pak jakoby s obtížema se někomu někdy omlouvat.
Polkla jsem a nic neřekla.
,,Budu ti vyprávět strašně...strašně dlouhý příběh."Kývla jsem a on začal:
,,Před dvaceti pěti lety se narodili dva bratři. Oba se narodili ve stejný den a čas už od miminka bylo téměř nemožné je rozeznat. Jenže i nejmenší rozdíl mezi nimi se měl za pár let projevit. Rodiče poslali oba chlapce do internátních škol, když jim bylo 7. Ti kluci byli za první rok na internátě zvyklí se sami o sebe postarat a v osmi letech už veděli víc než leckteří dospělí.Po dvou letech jejich maminka umřela. Stala se obětí přestřelky v bance a byla zastřelena.Zemřela po převozu do nemocnice.To byl nesjpíš zlomový okamžik pro jednoho z bratrů.Našel v sobě to,co každý člověk radši schovává. Ve dvanácti letech byl ztělesněním zla. Nestačilo že upaloval kočky a šikanoval všechny kolem sebe. Jeho duše se úplně změnila. Neměl na mysli nic jiného než ničit a ubližovat. Miloval pláč cizích,když trpěli,inspiroval se vrahy v dějinách lidstva.Miloval lidskou bolest. Bylo jen otázkou času kdy někoho opravdu zavraždí.V patnácti letech se ho ujal jistý učitel všech bojových umění. Říkal si Mistr a ostatní říkali že je spojen s ďáblem.Jeho síla byla taková, že před ním lidé sténali a i ti největší pohané se modlili k Bohu.Když jednoho z bratrů vycvičil, poslal ho plnit úkoly. Bratr zabíjel lidi, miloval vůni krve jako upír,potřeboval vraždy jako narkoman dávku. Uvnitř ho to tak ničilo až z toho chlapečka,který trpěl kvůli mamince nezbylo zhola nic.Byl jenom zrůda která plenila lidské pokolení.
V jeho dvaceti letech se rozhodl vyhledat svého bratra,říkal,že potřebuje pomoct,prosil a sténal.
Když ho bratrova psychiatrička začala rozebírat...zemřela strachy.
Bratr nemohl tohle snášet a vykázal svého nečistého bratra navždy ze svého života. Zaslíbil se že už jej nikdy neuvidí,nikdy o něm slovem nezavadí,nikdy se jeho myšlenka nepřiblíží těm hnusným skutkům,které jeho bratr napáchal.
Ten bratr měl jediný cíl. Skutečně vysněný cíl. Ten zplozenec zla se rozhodl ho zničit.
Včera večer se mu to málem povedlo."
Hlas mu poklesl.Třeštila jsme na něj oči a skládala v hlavě skládačku. Ron - hodný bratr a jeho bratr Ervé. Znamenalo by to pak, že já jsem Ronův největší cíl?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama